ARANŽÉRIE A MOJE PRVNÍ KYTICE

16 / 02 / 2017

Je pondělí, sluníčko svítí, jak nejvíc to jde, obloha je bez jediného mráčku, v práci nám voní poslové jara – narcisky a všichni se mile usmívají. Jak málo stačí ke štěstí. Už abychom tu měli jaro, potřebujeme ho jako sůl. :) Já se ten den usmívala o kapku víc a měla jsem k tomu důvod. Čekal mě totiž krásný večer ve společnosti květin a moc milé floristky Martiny.


Pokaždé, když jedu na nové místo, cítím lehkou nervozitu a mírné obavy. V duchu si můžu stokrát říkat, že to bude hrozně fajn, ale občas je to silnější než já a nejde s tím nic dělat. V Arenžérii to bylo ale jinak. Jediné, z čeho jsem měla strach, bylo, abych nikde nezabloudila a hlavně nepřišla pozdě. To je totiž můj největší strašák! Nakonec všechno dobře dopadlo a do Aranžérie jsem dorazila o 20 minut dříve, takže jsme měla spoustu času nafotit vám tyhle fotky. Ze všeho jsem byla tak mile vyjukaná, celou místností voněly květiny a já nevěděla, co dřív. Zanedlouho dorazily ostatní holky a mohly jsem se tak ponořit do víru květin.

Jak už jsem zmiňovala, celým večerem nás provázela moooc sympatická floristka Martina, která nám nejprve představila Aranžérii jako takovou. Abychom si rozuměli, Aranžérie není obyčejné květinářství. Je to místo, kde květinové vazby tvoří lidé s epilepsií nebo lidé touto nemocí nepřímo dotčení a získávají tím tak možnost uplatnění. Věřte, že jejich životy nejsou vůbec jednoduché. Díky Aranžérii však dostávají šanci a mohou se tak začlenit do společnosti smysluplnou a plnohodnotnou prací, která jistě svými výsledky obohacuje i je samotné. Zaměstnanci pracují pod vedením profesionálních floristek a jsou rozděleni do dvou skupin podle míry samostatnosti a potřeby pomoci.

A co všechno v Aranžérie nabízejí?

Prakticky všechno, jejich nabídka je neomezená. Věnují se jak vazbě kytic pro jednotlivé zákazníky, tak zakázkám většího charakteru. Poskytují kompletní květinový servis na různé události (oslavy, svatby, plesy atd.), pravidelně pomáhají zdobit recepce, dodávají kytice a květinové dekorace do několika kaváren a pořádají tématické workshopy pro veřejnost.

Moje první kytice

Informací o tom, kde jsem strávila příjemný večer, bylo již dost a teď bych vám ráda přiblížila průběh našeho snažení. :) Začaly jsem hezky od začátku a to úpravou květin před samotnou vazbou. “Všechny lístky musí jít pryč, aby vám kytice ve vodě nezahnívala.”, tak zněl pokyn Martiny. My jsme měly květiny poměrně očištěné, abychom se s tím nezdržovaly a všechno krásně stihly. Dalším krokem bylo seřezávání stonků, které je velmi důležité. Správně seříznutá květina vydrží ve váze o něco déle, to mi věřte. Dužnaté stonky (např. gerbery, růže, karafiáty, hyacinty apod.) se seřezávají ostrým a krátkým nožem tak, abyste vytvořili co nejšikmější řez. Některé dřevnaté stonky (např. šeřík, hortenzie apod.) se naopak naklepávají, aby došlo k rozdělení vláken a správnému přijímání vody. Ostatní květiny lze klasicky zkrátit květinářskými nůžkami. A protože nejdůležitější je vždycky praxe, trénovaly jsem seřezávání měkkých stonků na odřezcích. Není to nic těžkého, ale chce to cvik.

Když jsme měly květiny očištěné a připravené na vazbu, přišlo to nejdůležitější – pochopit a naučit se princip kulaté vazby neboli vázání do spirály. Na první pohled se to nezdálo nijak těžké, ale opak byl pravdou. Paní Martina moc dobře věděla, proč nám na zaučování připravit umělé květiny. Ty živé chudinky by naše začátečnické trénování asi nepřežily. Základním pravidlem kulaté vazby je skládání stonků do spirály. To znamená, že kyticí otáčíte stále jedním směrem a pomalu přidáváte stonek na stonek, tak abyste vytvořili kulatý tvar ze všech stran. Teorie zní moc hezky, ale praxe byla horší. Chvilku trvalo, než jsme si našly ten správný grif, přeci jenom to byla naše první kytice. Po “úmorném” trénování na umělých květinách jsem mohly přejít k samotné vazbě z živých květin a to teprve bylo něco. :) Zprvu jsem se toho trochu bála, ale pak to šlo ráz na ráz a přibližně po 20 minutách jsem držela v ruce svoji první kytici! Krásnou, něžnou, “neučesanou a nenaškrobenou” a jenom moji. Poslední kroky celé vazby spočívaly už jen v doladění, svázání a zastřižení/seříznutí na stejnou délku. Ze zbylých odřezků jsme si ještě mohly uvázat malou kytičku. Ta moje nám teď zdobí zrcadlo v koupelně. :)

Složení květiny: alstromérie, karafiát, eustoma, limonium, waxflower v doprovodu pistácie a eukalyptu

Celý večer byl naprosto výjimečný a to nejen díky květinám, ale i díky paní Martině, která nám předala tak trochu kus sebe – kus lásky ke květinám. Díky ní jsem pochopila, že práce s květinami je velká dřina, ale na druhou stranu je úžasně pozitivní, kreativní a dobíjející.

Díky moc za krásný workshop a příjemně strávený večer! ♥

Airbnb
share google+ facebook pinterest

Speak your mind   ( 0 )

Leave a Reply

Your email address will not be published