IGELITOVÝ SÁČEK? NE, DÍKY!

Dneska bych se chtěla zaměřit na nakupování, protože to se týká úplně každého a myslím, že v téhle oblasti můžeme leccos změnit. Jako příklad uvedu sebe. Nakupovat chodím většinou 2-3x do týdne a na celý nákup používám plátěnou tašku. To je jedna věc. Věcí druhou je, že téměř vždy přinesu domů minimálně 2-3 igelitové sáčky. Když si to jednoduše znásobíme, je to 9 sáčků na týden a to ještě beru variantu, kdy nedoplňuju zásoby ovoce. To se pak množství sáčků samozřejmě o dost zvýší!

“Kromě PET lahví představují obrovskou ekologickou zátěž igelitové sáčky. Jsou k dostání všude, zpravidla zdarma a používáme je jednorázově.

Pro představu, v roce 2010 bylo v Evropské unii použito 95,5 miliard plastových sáčků a z toho 92 % skončilo ihned po prvním použití v odpadkovém koši.

Proto Evropská unie zvažuje zavedení ekologické daně na plastové sáčky a další plastové výrobky. Přitom tím údajně nechce v žádném případě bojovat proti plastu jako takovému, který je nenahraditelný a nepostradatelný. Má jít o způsob, kterým se zmírní dopady na životní prostředí, jelikož až 10 milionů sáčků ročně končí v oceánech a koloběhem života se látky z nich dostávají zpětně do našeho těla.”

www.sroty.cz

 Teď už je jasné o co mi jde – omezit spotřebu igelitových sáčků! A jak toho docílíme? Vyrobíme si vlastní znovupoužitelné sáčky na potraviny, které můžeme nosit spolu s látkovými taškami. Je to poměrně jednoduchý způsob, jak snížit množství odpadu. 🙂

Připravte si:

• látku (textilní síťovinu, tyl – ten jsem použila já nebo zbytek staré záclony – jednoduchá recyklace)
• šicí stroj
• nůžky
• krejčovský metr, pravítko
• křídu
• špendlíky
• stuhu nebo obyčejný tkaloun

A jdeme na to!

1. Pomocí pravítka, krejčovského metru rozměříme látku na příslušné rozměry sáčku.

2. Látku musíme před střiháním pořádně srovnat a zašpendlit. Tyl, který jsem použila, rád “klouže”.

3. 3a. Takto připravené sáčky se mohou sešít. Výhodou této látky je, že se nemusí začišťovat, protože se látka netřepí. Rozměry sáčků jsou čistě na uvážení každého.

Pozn.: Látku jsem si rozložila tak, aby jednu svislou stranu tvořil přehyb, kterou nemusíme sešívat (je to také z důvodu úspory látky) – viz obr. 2., sešíváme tedy svislou (pravou) a spodní vodorovnou stranu (dno sáčku).

4. Horní okraj přehneme do rubu v šíři stuhy nebo tkalounu + na sešití.

5. Prošpendlíme si látku v šíři tunýlku.

6. Tunýlek sešijeme po obvodu a na straně svislého švu necháme cca 1 cm nesešitý (na protažení tkalounu).

7. Tkaloun si naměříme v šířce sáčku + na uvázání a můžeme pomocí špendlíku protáhnout tunýlkem.

8. Konce tkalounu můžeme zapošít na stroji nebo zauzlíkovat.

9. A máme hotovo!

Tady vidíte sáčky v akci. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně netradiční věc, může se člověk setkat s různými reakcemi. Mě se např. paní pokladní ptala, jestli to jsou jablka v síťce nebo na váhu. 😀

Tak co na to říkáte? 🙂 Není to zas tak složité, že ne? Teď už je jen nezapomenout doma a igelitovým sáčkům můžeme dát při nakupování sbohem!

 A abych nezapomněla, velké díky patří mamče za pomoc při focení a odborný dohled! ♥